Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé: „Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všem národům, jejž kdokoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždili proti němu všichni národové země.“ (Zach.12:3)

Tím oficiálním uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele a oznámením, že tam přestěhuje americké velvyslanectví, uvedl americký prezident Donald Trump 6. prosince 2017 ten Kámen urážky do pohybu. Již o několik dnů později žádalo plenární zasedání OSN Spojené státy rezolucí, aby se od uznání Jeruzaléma izraelským hlavním městem ustoupilo. Žádost přišla z Turecka a Jemenu. K 128 státům, které pro ni hlasovaly, se počítají vedle Saudské Arábie, Egypta a Kuvajtu také Německo, Francie a Velká Británie.

Všichni politici a odpovědní by měli nahlédnout do historie:

Již Abraham šel s Izákem na horu Moria, aby Bohu obětovali osobní oběť (1.Moj.22). To je ta Chrámová hora v Jeruzalémě. Jeruzalém je v Bibli 780krát nazván.

David ten pozemek koupil od Ornana Jebuzejského a zaplatil mu zlatem o váze 600 šekelů (1.Par.21:25). Potom prohlásil: „Toto jest místo domu Boha toho Pána, a toto jest místo oltáři k zápalu Izraelovi.“ (1.Par.22:1)

David vládl v Jeruzalémě před 3000 lety 33 let, jeho syn Šalomoun vládl v Jeruzalémě 40 let. Šalomoun tam zbudoval chrám v přímém Božím pověření. Hlavně se jednalo o truhlu Smlouvy, ve které bylo Slovo Boží: „A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Pánova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.“ (1.Kr.8:21) Podle 1.Kr.8 ta nadpřirozená sláva naplnila viditelně dokončený chrám. To bylo Boží rozhodnutí, Jeruzalém udělat hlavním městem Izraele. Žádné ještě dnes stojící hlavní město světa není tak staré jako Jeruzalém.

Izraelité byli od Abrahama, Izáka a Jákoba zvláštním vlastnictvím Boha toho Pána. Pro tento čas On jim dal následující zaslíbení: „Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.“ (Ez.36:24)

„Nebo slituje se Pán nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich; apřipojí se k nim cizozemec, a přidržeti se budou domu Jákobova.“ (Iz.14:1)

„Z té příčiny takto praví Bůh ten Pán: Již zase přivedu zajaté Jákobovy, a smiluji se nade vším domem Izraelským… A však je zase přivedu z národů, a shromáždím je z zemí nepřátel jejich, a posvěcen budu v nich před očima národů mnohých…“ (Ez.39:25+27)

V Luk.21:24 říká Pán: „… Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokud se nenaplní časové pohanů.“ Ten čas se přiblížil, všechno se naplňuje.

Izaiáš prorokoval: „I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Pánova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všichni národové. A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Pojďte, a vstupme na horu Pánovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde poučení, a slovo Pánovo z Jeruzaléma.“ (Iz.2:2+3)

„Tehdy dědičně ujme Pán Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.“ (Zach.2:12) Amen.

„Veselte se s Jeruzalémem, a plesejte v něm všichni, kteří jej milujete. Radujte se s ním velice, kteří jste kvílili nad ním.“ (Iz.66:10)

Před začátkem království Bůh ten Pán postaví Své nohy na hoře Olivetské: „I stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské, která jest naproti Jeruzalému od východu…“ (Zach.14:4) Potom bude těch čtyřiadvacet starců uctívat Boha slovy: „Díky činíme tobě, Pane, všemohoucí Bože, kterýž jsi, a kterýž jsi byl, a kterýž přijíti máš; nebo jsi přijal moc svou velikou a království ujal.“ (Zj.11:17)

Ke konci první světové války v prosinci 1917 britský velitel Allenby obsadil město Jeruzalém, které bylo 400 let pod osmanskou vládou. Od toho času celá oblast známá jako Transjordánsko, byla až do roku 1948 pod britskou vládou. Palestinský stát nikdy neexistoval.

14. května 1948 založil Ben Gurion stát Izrael. Do roku 1979 tam spolu žily všechny národnostní menšiny pokojně. Teprve když ajatolláh Chomejní svrhl Šáha z Persie, přítele Izraele, vyhlásil Írán Izraeli nepřátelství. Až do propuknutí druhé intifády v roce 2000 jsme mohli s našimi cestovními výpravami jezdit dokonce do pruhu Gázy. Dnes to žel již není možné.

Tím „Základním zákonem o Jeruzalému jako hlavním městě“ prohlásil izraelský parlament Jeruzalém roku 1980 za nerozdělitelné hlavní město Izraele. 2. ledna 2018 kneset starou smlouvu z roku 1980 pozměnil a přijal „Zákon o sjednocení Jeruzaléma“. Ten říká, že každé rozhodnutí o statutu Jeruzaléma může být přijato jen skrze dvoutřetinovou většinu knesetu.

Nový úsek započal: Jeruzalém se nyní samozřejmě stal tím Kamenem urážky. Po prohlášení Donalda Trumpa navštívil 11. prosince 2017 izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu Evropskou unii v Bruselu, vydal krátké prohlášení a byl s pohrdáním ponížen. Evropská unie žádá skrze zmocněnkyni zahraničních věcí EU Federicu Mogheriniovou, aby Trumpovo prohlášení bylo staženo. Zřejmě světová velmoc „Spojené státy americké“ má být nahrazena „Spojenými státy Evropy“. Uprostřed EU, jejímž rodným listem jsou „Římské smlouvy“, jsou snahy, aby toho do roku 2025 bylo dosaženo. Podle biblického proroctví to bude ta čtvrtá velká světová říše, poslední velmoc, jak to viděl prorok Daniel.

V květnu 2018 uplyne 70 let od založení státu Izrael. Při založení státu měla země 850 000 obyvatel, o deset let později to byl již dvojnásobný počet. Roku 1990 byl počet obyvatelstva odhadován na 4 500 000. Dnes je to kolem 8,7 milionů.

Mírový proces započne, aby se naplnilo: „Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a neujdou toho.“ (1.Tes.5:3)

Ale také se stane, co předpověděl prorok Joel: „Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský, shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.“ (Joel.3:1-2)

My žijeme uprostřed naplnění biblického proroctví konečného času. Škoda, že ministři zahraničí EU a mnohé hlavy států nerespektují rozhodnutí Boží.

Jsme ve velikém očekávání a počítáme s tím, že věrný Pán Své dílo spasení s Církví a národy dokoná a nás ve vytržení vezme vzhůru, jak je psáno: „Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky s Pánem budeme.“ (1.Tes.4:17) Čas a hodinu, kdy se to stane, neví nikdo, proto musíme být připraveni. Potom On Své dílo s Izraelem službou těch dvou proroků (Zj.11) dokoná a ujme se vlády Tisíciletého království. Amen.

„A sedmý anděl zatroubil, i stali se hlasové velicí v nebi, řkoucí: Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků.“ (Zj.11:15)

V pověření Božím působící bratr Frank

Zní hlas volajícího: Slyšte to všichni lidé: *„Nýbrž stane se v ten den, že položím Jeruzalém jako kámen přetěžký všem národům, jejž kdokoli zdvihati budou, velmi se urazí, byť se pak shromáždili proti němu všichni národové země.“* (Zach.12:3)

Tím oficiálním uznáním Jeruzaléma za hlavní město Izraele a oznámením, že tam přestěhuje americké velvyslanectví, uvedl americký prezident Donald Trump 6. prosince 2017 ten Kámen urážky do pohybu. Již o několik dnů později žádalo plenární zasedání OSN Spojené státy rezolucí, aby se od uznání Jeruzaléma izraelským hlavním městem ustoupilo. Žádost přišla z Turecka a Jemenu. K 128 státům, které pro ni hlasovaly, se počítají vedle Saudské Arábie, Egypta a Kuvajtu také Německo, Francie a Velká Británie.

Všichni politici a odpovědní by měli nahlédnout do historie:

Již Abraham šel s Izákem na horu Moria, aby Bohu obětovali osobní oběť (1.Moj.22). To je ta Chrámová hora v Jeruzalémě. Jeruzalém je v Bibli 780krát nazván.

David ten pozemek koupil od Ornana Jebuzejského a zaplatil mu zlatem o váze 600 šekelů (1.Par.21:25). Potom prohlásil: „Toto jest místo domu Boha toho Pána, a toto jest místo oltáři k zápalu Izraelovi.“ (1.Par.22:1)

David vládl v Jeruzalémě před 3000 lety 33 let, jeho syn Šalomoun vládl v Jeruzalémě 40 let. Šalomoun tam zbudoval chrám v přímém Božím pověření. Hlavně se jednalo o truhlu Smlouvy, ve které bylo Slovo Boží: „A připravil jsem tu místo truhle, v níž jest smlouva Pánova, kterouž učinil s otci našimi, když je vyvedl z země Egyptské.“ (1.Kr.8:21) Podle 1.Kr.8 ta nadpřirozená sláva naplnila viditelně dokončený chrám. To bylo Boží rozhodnutí, Jeruzalém udělat hlavním městem Izraele. Žádné ještě dnes stojící hlavní město světa není tak staré jako Jeruzalém.

Izraelité byli od Abrahama, Izáka a Jákoba zvláštním vlastnictvím Boha toho Pána. Pro tento čas On jim dal následující zaslíbení: „Nebo poberu vás z národů, a shromáždím vás ze všech zemí, a uvedu vás do země vaší.“ (Ez.36:24)

„Nebo slituje se Pán nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich; apřipojí se k nim cizozemec, a přidržeti se budou domu Jákobova.“ (Iz.14:1)

„Z té příčiny takto praví Bůh ten Pán: Již zase přivedu zajaté Jákobovy, asmiluji se nade vším domem Izraelským… A však je zase přivedu z národů, a shromáždím je z zemí nepřátel jejich, a posvěcen budu v nich před očima národů mnohých…“ (Ez.39:25+27)

V Luk.21:24 říká Pán: „… Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokud se nenaplní časové pohanů.“ Ten čas se přiblížil, všechno se naplňuje.

Izaiáš prorokoval: „I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Pánova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všichni národové. A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Pojďte, a vstupme na horu Pánovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde poučení, a slovo Pánovo z Jeruzaléma.“ (Iz.2:2+3)

„Tehdy dědičně ujme Pán Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.“ (Zach.2:12) Amen.

„Veselte se s Jeruzalémem, a plesejte v něm všichni, kteří jej milujete. Radujte se s ním velice, kteří jste kvílili nad ním.“ (Iz.66:10)

Před začátkem království Bůh ten Pán postaví Své nohy na hoře Olivetské: „I stanou nohy jeho v ten den na hoře Olivetské, která jest naproti Jeruzalému od východu…“ (Zach.14:4) Potom bude těch čtyřiadvacet starců uctívat Boha slovy: „Díky činíme tobě, Pane, všemohoucí Bože, kterýž jsi, a kterýž jsi byl, a kterýž přijíti máš; nebo jsi přijal moc svou velikou akrálovství ujal.“ (Zj.11:17)

Ke konci první světové války v prosinci 1917 britský velitel Allenby obsadil město Jeruzalém, které bylo 400 let pod osmanskou vládou. Od toho času celá oblast známá jako Transjordánsko, byla až do roku 1948 pod britskou vládou. Palestinský stát nikdy neexistoval.

14. května 1948 založil Ben Gurion stát Izrael. Do roku 1979 tam spolu žily všechny národnostní menšiny pokojně. Teprve když ajatolláh Chomejní svrhl Šáha z Persie, přítele Izraele, vyhlásil Írán Izraeli nepřátelství. Až do propuknutí druhé intifády v roce 2000 jsme mohli s našimi cestovními výpravami jezdit dokonce do pruhu Gázy. Dnes to žel již není možné.

Tím „Základním zákonem o Jeruzalému jako hlavním městě“ prohlásil izraelský parlament Jeruzalém roku 1980 za nerozdělitelné hlavní město Izraele. 2. ledna 2018 kneset starou smlouvu z roku 1980 pozměnil a přijal „Zákon o sjednocení Jeruzaléma“. Ten říká, že každé rozhodnutí o statutu Jeruzaléma může být přijato jen skrze dvoutřetinovou většinu knesetu.

Nový úsek započal: Jeruzalém se nyní samozřejmě stal tím Kamenem urážky. Po prohlášení Donalda Trumpa navštívil 11. prosince 2017 izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu Evropskou unii v Bruselu, vydal krátké prohlášení a byl s pohrdáním ponížen. Evropská unie žádá skrze zmocněnkyni zahraničních věcí EU Federicu Mogheriniovou, aby Trumpovo prohlášení bylo staženo. Zřejmě světová velmoc „Spojené státy americké“ má být nahrazena „Spojenými státy Evropy“. Uprostřed EU, jejímž rodným listem jsou „Římské smlouvy“, jsou snahy, aby toho do roku 2025 bylo dosaženo. Podle biblického proroctví to bude ta čtvrtá velká světová říše, poslední velmoc, jak to viděl prorok Daniel.

V květnu 2018 uplyne 70 let od založení státu Izrael. Při založení státu měla země 850 000 obyvatel, o deset let později to byl již dvojnásobný počet. Roku 1990 byl počet obyvatelstva odhadován na 4 500 000. Dnes je to kolem 8,7 milionů.

Mírový proces započne, aby se naplnilo: „Neb když dějí: Pokoj a bezpečnost, tedy rychle přijde na ně zahynutí, jako bolest ženě těhotné, a neujdou toho.“ (1.Tes.5:3)

Ale také se stane, co předpověděl prorok Joel: „Nebo aj, v těch dnech a v ten čas, když zase přivedu zajatý lid Judský a Jeruzalémský, shromáždím také všecky národy, a svedu je do údolí Jozafat, abych se tam soudil s nimi o lid svůj a dědictví své, Izraele, jejž rozptýlili mezi pohany a zemi mou rozdělili.“ (Joel.3:1-2)

My žijeme uprostřed naplnění biblického proroctví konečného času. Škoda, že ministři zahraničí EU a mnohé hlavy států nerespektují rozhodnutí Boží.

Jsme ve velikém očekávání a počítáme s tím, že věrný Pán Své dílo spasení s Církví a národy dokoná a nás ve vytržení vezme vzhůru, jak je psáno: „Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky s Pánem budeme.“ (1.Tes.4:17) Čas a hodinu, kdy se to stane, neví nikdo, proto musíme být připraveni. Potom On Své dílo s Izraelem službou těch dvou proroků (Zj.11) dokoná a ujme se vlády Tisíciletého království. Amen.

„A sedmý anděl zatroubil, i stali se hlasové velicí v nebi, řkoucí: Učiněna jsou království všeho světa Pána našeho a Krista jeho, a kralovat bude na věky věků.“ (Zj.11:15)

V pověření Božím působící bratr Frank