V posledním proroku Starého Zákona dal Bůh zaslíbení, co se mělo stát na počátku Nového Zákona (Mal.3:1). Bylo to první zaslíbení Starého Zákona, které se naplnilo při dědicích Nového Zákona. Naplnilo se tím, že Pán poslal před Sebou Svého posla, aby Jemu připravil cestu. S ohledem na Jana Křtitele řekl sám náš Pán: “Tento je to zajisté, o němž psáno: Hle, Já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou” (Mat.11:10).

Lukáš shrnul, o co ve službě Jana Křtitele šlo: “A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich … a nevěřící (neposlušné) k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový” (Luk.1:16-17; Mt.17:12-13).

Všichni, kteří při prvním Kristově příchodu nalezli milost u Boha, šli k Jordánu, věřili té Boží zvěsti a nechali se pokřtít. Všichni, kteří věřili, co Jan Křtitel řekl: “Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, který po mně přichází, je mocnější nežli já, jehož nejsem hoden obuvi nosit (v něm. překladu Bible: “zout”) ON vás křtít bude Duchem svatým a ohněm” (Mat.3:11), se jistě shromáždili v Jeruzalémě, protože tam se naplnilo zaslíbení křtu Duchem svatým.

Nejprve to naplnění prožilo 120 na Vrchní síni, jak to vzkříšený Pán ve Sk.1:4-5 před Svým nanebevzetím ještě jednou oznámil: “A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterém jste slyšeli ode mne. Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.” Lidu, který se seběhl, Petr vyložil, co bylo psáno a s ohledem na Spasitele vysvětlil: “Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte” (Sk.2:33). Ve stejném dni byly přidány ještě tři tisíce duší k prvotní církvi (Sk.2:37-41).

Petr ve dni založení novozákonní církve se odvolával také na zaslíbení ze Starého Zákona z Joel.2: “Ale zde se naplnilo, co je předpověděno (zaslíbeno) skrze proroka Joele: A bude v posledních dnech, říká Bůh, vyliji z Ducha mého na všeliké tělo …” (Sk.2:16-17a). My stále ještě žijeme v těch “posledních dnech” a proto smíme odkazovat na stejné zaslíbení křtu Duchem. Všem, kteří nyní věří zvěsti plného evangelia, činí pokání a nechají se na jméno Pána Ježíše Krista pokřtít, ještě stále platí: “... tak obdržíte dary Ducha Svatého” (Sk.2:38) .

Jako na počátku prožijí ti opravdově věřící ještě dnes, co Bůh přislíbil: obrácení ke Kristu, odpuštění hříchů, obnovení, znovuzrození, křest Duchem, až po zapečetění Duchem svatým. Naši bratři a sestry v původním křesťanství prožili z milosti plnou spásu. Ten apoštol píše, co se stalo podílem těm, kteří tehdy přijali to slovo: “V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němž i uvěřivše, zapečetěni jste Duchem zaslíbení Svatým, který je závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto je, k chvále slávy jeho” (Ef.1:13-14). Poté následuje napomenutí: “A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterým zapečetěni jste ke dni vykoupení” (Ef.4:30).

V posledním proroku Starého Zákona dal Bůh zaslíbení, co se mělo stát na počátku Nového Zákona (Mal.3:1). Bylo to první zaslíbení Starého Zákona, které se naplnilo při dědicích Nového Zákona. Naplnilo se tím, že Pán poslal před Sebou Svého posla, aby Jemu připravil cestu. S ohledem na Jana Křtitele řekl sám náš Pán: “Tento je to zajisté, o němž psáno: Hle, Já posílám anděla svého před tváří tvou, který připraví cestu tvou před tebou” (Mat.11:10).

Lukáš shrnul, o co ve službě Jana Křtitele šlo: “A mnohé z synů Izraelských obrátí ku Pánu Bohu jejich … a nevěřící (neposlušné) k opatrnosti spravedlivých, aby tak připravil Pánu lid hotový” (Luk.1:16-17; Mt.17:12-13).

Všichni, kteří při prvním Kristově příchodu nalezli milost u Boha, šli k Jordánu, věřili té Boží zvěsti a nechali se pokřtít. Všichni, kteří věřili, co Jan Křtitel řekl: “Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, který po mně přichází, je mocnější nežli já, jehož nejsem hoden obuvi nosit (v něm. překladu Bible: “zout”) ON vás křtít bude Duchem svatým a ohněm” (Mat.3:11), se jistě shromáždili v Jeruzalémě, protože tam se naplnilo zaslíbení křtu Duchem svatým.

Nejprve to naplnění prožilo 120 na Vrchní síni, jak to vzkříšený Pán ve Sk.1:4-5 před Svým nanebevzetím ještě jednou oznámil: “A shromáždiv se s nimi, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterém jste slyšeli ode mne. Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.” Lidu, který se seběhl, Petr vyložil, co bylo psáno a s ohledem na Spasitele vysvětlil: “Protož pravicí Boží jsa zvýšen, a vzav zaslíbení Ducha svatého od Otce, vylil to, což vy nyní vidíte a slyšíte” (Sk.2:33). Ve stejném dni byly přidány ještě tři tisíce duší k prvotní církvi (Sk.2:37-41).

Petr ve dni založení novozákonní církve se odvolával také na zaslíbení ze Starého Zákona z Joel.2: “Ale zde se naplnilo, co je předpověděno (zaslíbeno) skrze proroka Joele: A bude v posledních dnech, říká Bůh, vyliji z Ducha mého na všeliké tělo …” (Sk.2:16-17a). My stále ještě žijeme v těch “posledních dnech” a proto smíme odkazovat na stejné zaslíbení křtu Duchem. Všem, kteří nyní věří zvěsti plného evangelia, činí pokání a nechají se na jméno Pána Ježíše Krista pokřtít, ještě stále platí: “*... tak obdržíte dary Ducha Svatého”* (Sk.2:38) .

Jako na počátku prožijí ti opravdově věřící ještě dnes, co Bůh přislíbil: obrácení ke Kristu, odpuštění hříchů, obnovení, znovuzrození, křest Duchem, až po zapečetění Duchem svatým. Naši bratři a sestry v původním křesťanství prožili z milosti plnou spásu. Ten apoštol píše, co se stalo podílem těm, kteří tehdy přijali to slovo: “V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němž i uvěřivše, zapečetěni jste Duchem zaslíbení Svatým, který je závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto je, k chvále slávy jeho” (Ef.1:13-14). Poté následuje napomenutí: “A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterým zapečetěni jste ke dni vykoupení” (Ef.4:30).