Všichni věřící, kteří věří tomu, co Bůh zaslíbil ve Starém a Novém Zákoně pro náš čas, vědí, že bratr Branham vykonal své dějinněspásné pověření (Mal.4:5-6): “Aj, já pošli vám Eliáše proroka …”; (Mat.17:11; Mar.9:12). On 18krát podal zprávu o tom, co mu 11. června 1933 při bohoslužbě se křtem v řece Ohio bylo provoláno z nadpřirozeného oblaku. Zde opakujeme, co řekl 10. února 1960: “Jako Jan Křtitel předcházel prvnímu Kristovu příchodu, tak zvěst, která byla tobě dána, bude předcházet druhému Kristovu příchodu!”

Jeho službou jsou církvi zjevena všechna tajemství, která byla ve Slově skryta, od 1. Mojžíšovy knihy (obzvláště pád do hříchu) až do poslední kapitoly Bible. A jak stále zdůrazňoval, je ta zvěst: Zpět ke slovu! Zpět k začátku! Zpět k Letnicím! Zpět k učení apoštolů! Zpět k Bibli!”

Co, ptám se, je Bohem určený účel a co je výsledek toho poslání: “Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci” (Mat.17:11). O to se jedná nyní: totiž aby ti opravdově věřící byli uvedeni do původního stavu jako na počátku.

Pavel se ve Sk.13:24-25 odvolával na Jana Křtitele a dává jim znovu slova na konci jeho služby, která zní: “Nejsem já ten, za koho mne pokládáte, ale vězte, přijde po mně ten, jemuž já nejsem hoden rozvázat obuvi noh jeho.”

Církev působením Ducha svatého musí na konci prožít úplné obnovení všech darů Ducha, všeho ovoce Ducha, všech služeb (1.Kor.12; 1.Kor.14; Ef.4 aj.), tak jak to bylo na počátku v původní církvi. Je nejvyšší čas, aby se každý jednotlivec před Bohem zkusil a nahlédl do zrcadla Slova.

Při pravém křtu Ducha se nemluví jen pár cizích slov starým jazykem, ne, ten jazyk je ohněm Ducha svatého tříben: “I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, který posadil se na každém z nich” (Sk.2:3). Pravé Boží děti spolu vzájemně mluví v lásce a ne v nenávisti. “Každý, kdo nenávidí bratra svého, vražedník jest, a víte, že žádný vražedník nemá života věčného v sobě zůstávajícího” (1.Jan.3:15).

Jakub nepsal jen o jazyku “plném jedu smrtelného” (k.3:8), ale povzbuzuje nás, před návratem Krista trpělivě vytrvat a čekat jako hospodář na raný a pozdní déšť (k.5:7). V Žid.10:35-36 jsme vyzýváni: “Proto neodmítejte od sebe smělé doufanlivosti vaší, která velikou má odplatu. Než potřebí je vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, – o to přece jde – dosáhli zaslíbení”, a pokračuje: “Nebo ještě velmi, velmi maličko, a ten, který přijít má, přijde, a nebude meškat.”

My věříme, co říká Písmo, totiž že Bůh Své dílo spasení sám dokoná, tak jako sám dokončil Své stvořitelské dílo. Jan Křtitel již nebyl na zemi, když Spasitel dokonal spasení pro ty Své na kříži. Bratr Branham nepotřebuje být na zemi, až Pán ty spasené vezme domů. V Boží závěti je psáno jen o návratu Krista, ale ne, že ten prorok se má vrátit.

Pán sám dokoná s velikou mocí Své dílo se spasenými podle Svého slova. Církev započala mocným působením Ducha a tak to bude i v dokonání. “Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Pán zástupů” (Zach.4:6).

“Dí jim Ježíš: Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho” (Jan.4:34).

Ta slova apoštola platí také pro nás: “Jist jsa tím, že ten, který začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista” (Fil.1:6).

On ale také varuje, aby se přece jen nenaplnilo z důvodu nevíry prorocké slovo: “Vizte potupníci, a divte se, a zhyňte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, kterému neuvěříte, i kdyby vám kdo o něm vypravoval” (Sk.13:41).

V Žid.12:26 apoštol v pověření Božím píše: “Jehož hlas tehdy byl zemí pohnul, nyní pak zaslíbil, řka: Ještě já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem”, a odvolává se přitom na to, co psal prorok Ageus: “Po malém času, hle, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i pevninou” (2:7). 

Prorok Izaiáš již ve Starém Zákoně předpověděl, že Pán sám dokoná Své dílo: “Nebo jako na hoře Perazim povstane Pán, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj” (Iz.28:21).

V Novém Zákoně Pavel vedený Duchem Božím rovněž potvrzuje: “Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté” (v něm. př. Bible: “… neboť Své slovo Pán, tím On ty věci jistě ránu za ranou nechá proběhnout, na zemi uskuteční”) (Řím.9:28). Na to čekáme. Amen!

Všichni věřící, kteří věří tomu, co Bůh zaslíbil ve Starém a Novém Zákoně pro náš čas, vědí, že bratr Branham vykonal své dějinněspásné pověření (Mal.4:5-6): “Aj, já pošli vám Eliáše proroka …”; (Mat.17:11; Mar.9:12). On 18krát podal zprávu o tom, co mu 11. června 1933 při bohoslužbě se křtem v řece Ohio bylo provoláno z nadpřirozeného oblaku. Zde opakujeme, co řekl 10. února 1960: “Jako Jan Křtitel předcházel prvnímu Kristovu příchodu, tak zvěst, která byla tobě dána, bude předcházet druhému Kristovu příchodu!”

Jeho službou jsou církvi zjevena všechna tajemství, která byla ve Slově skryta, od 1. Mojžíšovy knihy (obzvláště pád do hříchu) až do poslední kapitoly Bible. A jak stále zdůrazňoval, je ta zvěst: Zpět ke slovu! Zpět k začátku! Zpět k Letnicím! Zpět k učení apoštolů! Zpět k Bibli!”

Co, ptám se, je Bohem určený účel a co je výsledek toho poslání: “Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prve a napraví všecky věci” (Mat.17:11). O to se jedná nyní: totiž aby ti opravdově věřící byli uvedeni do původního stavu jako na počátku.

Pavel se ve Sk.13:24-25 odvolával na Jana Křtitele a dává jim znovu slova na konci jeho služby, která zní: “Nejsem já ten, za koho mne pokládáte, ale vězte, přijde po mně ten, jemuž já nejsem hoden rozvázat obuvi noh jeho.”

Církev působením Ducha svatého musí na konci prožít úplné obnovení všech darů Ducha, všeho ovoce Ducha, všech služeb (1.Kor.12; 1.Kor.14; Ef.4 aj.), tak jak to bylo na počátku v původní církvi. Je nejvyšší čas, aby se každý jednotlivec před Bohem zkusil a nahlédl do zrcadla Slova.

Při pravém křtu Ducha se nemluví jen pár cizích slov starým jazykem, ne, ten jazyk je ohněm Ducha svatého tříben: “I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, který posadil se na každém z nich” (Sk.2:3). Pravé Boží děti spolu vzájemně mluví v lásce a ne v nenávisti. “Každý, kdo nenávidí bratra svého, vražedník jest, a víte, že žádný vražedník nemá života věčného v sobě zůstávajícího” (1.Jan.3:15).

Jakub nepsal jen o jazyku “plném jedu smrtelného” (k.3:8), ale povzbuzuje nás, před návratem Krista trpělivě vytrvat a čekat jako hospodář na raný a pozdní déšť (k.5:7). V Žid.10:35-36 jsme vyzýváni: “Proto neodmítejte od sebe smělé doufanlivosti vaší, která velikou má odplatu. Než potřebí je vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, – o to přece jde – *dosáhli zaslíbení”,* a pokračuje: ***“Nebo ještě velmi, velmi maličko, a ten, který přijít má, přijde, a nebude meškat.”*

My věříme, co říká Písmo, totiž že Bůh Své dílo spasení sám dokoná, tak jako sám dokončil Své stvořitelské dílo. Jan Křtitel již nebyl na zemi, když Spasitel dokonal spasení pro ty Své na kříži. Bratr Branham nepotřebuje být na zemi, až Pán ty spasené vezme domů. V Boží závěti je psáno jen o návratu Krista, ale ne, že ten prorok se má vrátit.

Pán sám dokoná s velikou mocí Své dílo se spasenými podle Svého slova. Církev započala mocným působením Ducha a tak to bude i v dokonání. “Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Pán zástupů” (Zach.4:6).

“Dí jim Ježíš: Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho” (Jan.4:34).

Ta slova apoštola platí také pro nás: “Jist jsa tím, že ten, který začal v vás dílo dobré, dokoná až do dne Ježíše Krista” (Fil.1:6).

On ale také varuje, aby se přece jen nenaplnilo z důvodu nevíry prorocké slovo: “Vizte potupníci, a divte se, a zhyňte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, kterému neuvěříte, i kdyby vám kdo o něm vypravoval” (Sk.13:41).

V Žid.12:26 apoštol v pověření Božím píše: “Jehož hlas tehdy byl zemí pohnul, nyní pak zaslíbil, řka: Ještě já jednou pohnu netoliko zemí, ale i nebem”, a odvolává se přitom na to, co psal prorok Ageus: “Po malém času, hle, já ještě jednou pohnu nebem i zemí, a mořem i pevninou” (2:7).

Prorok Izaiáš již ve Starém Zákoně předpověděl, že Pán sám dokoná Své dílo: “Nebo jako na hoře Perazim povstane Pán, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj” (Iz.28:21).

V Novém Zákoně Pavel vedený Duchem Božím rovněž potvrzuje: “Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté” (v něm. př. Bible: “… neboť Své slovo Pán, tím On ty věci jistě ránu za ranou nechá proběhnout, na zemi uskuteční”) (Řím.9:28). Na to čekáme. Amen!