Proroku Danielovi bylo řečeno: „Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého (konečného). Mnozí budou pilně zpytovat, a rozmnoženo bude umění (poznání)“ (Dan.12:4).

Jsme v konečném čase: zapečetěná kniha je otevřená a celý obsah je zjeven. Bohu dík, že již nic z toho není zapečetěno, neboť „Hle, zvítězil Lev, ten, který je z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích“ (Zj.5:5).

„Potom řekl mi: Nezapečeťuj slov proroctví knihy této; neboť jest blízko čas“ (Zj.22:10). V kapitole 5. byla ta Kniha ještě zapečetěná.

Nám je božský spásný pořádek ukázán ve všech jednotlivostech. Můžeme zařadit sedm sborových andělů (Zj.2+3), čtyři anděly soudu, kteří jsou svázáni u Eufratu (Zj.9), a také sedm pozounových andělů (Zj.8-11). Nám jsou ty souvislosti jasné, když Pán sestoupí jako Anděl Smlouvy (Zj.10), nebo vystoupí ti dva proroci (Zj.11), nebo co se týče sedmi andělů s koflíky hněvu (Zj.16).Ano, celé Zjevení všech událostí je z milosti zjeveno a ukázáno ve správné souvislosti tak obsáhle, jak se to ještě v žádném věku nestalo.

Ale ve jménu Pána Ježíše Krista musí být stále znovu řečeno: Nyní se jedná o vyvolání a přípravu Církve-Nevěsty. I kdybychom samotně všechna tajemství věděli, a přesto neměli pravou lásku ke Slovu, ke každému slovu, potom nemůžeme být vůbec připraveni, natož že bychom mohli milovat Jeho zjevení. To je ten rozdíl mezi moudrými a bláhovými pannami. My se skutečně nalézáme na konci konečného času; na čem nyní záleží, je plné navrácení podle Slova, které se musí naplnit před návratem našeho milovaného Pána a Ženicha. Ti vyvolení se až do konce pevně drží Slova a nemohou být svedeni skrz výklady. Oni věří, že pravá zvěst, založená jedině na Slovu Svatém, předejde druhému Kristovu příchodu, a ještě ve věčnosti budou za prorockou službu bratra Branhama a za zařazení všech událostí ve spásných dějinách Pánu děkovat. Na ně se vztahuje blahoslavení: „Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.“ (Mat.11:16).

Proroku Danielovi bylo řečeno: „Ty pak Danieli, zavři slova tato, a zapečeť knihu tuto až do času jistého (konečného). Mnozí budou pilně zpytovat, a rozmnoženo bude umění (poznání)“ (Dan.12:4).

Jsme v konečném čase: zapečetěná kniha je otevřená a celý obsah je zjeven. Bohu dík, že již nic z toho není zapečetěno, neboť „Hle, zvítězil Lev, ten, který je z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích“ (Zj.5:5).

„Potom řekl mi: Nezapečeťuj slov proroctví knihy této; neboť jest blízko čas“ (Zj.22:10). V kapitole 5. byla ta Kniha ještě zapečetěná.

Nám je božský spásný pořádek ukázán ve všech jednotlivostech. Můžeme zařadit sedm sborových andělů (Zj.2+3), čtyři anděly soudu, kteří jsou svázáni u Eufratu (Zj.9), a také sedm pozounových andělů (Zj.8-11). Nám jsou ty souvislosti jasné, když Pán sestoupí jako Anděl Smlouvy (Zj.10), nebo vystoupí ti dva proroci (Zj.11), nebo co se týče sedmi andělů s koflíky hněvu (Zj.16).  Ano, celé Zjevení všech událostí je z milosti zjeveno a ukázáno ve správné souvislosti tak obsáhle, jak se to ještě v žádném věku nestalo.

Ale ve jménu Pána Ježíše Krista musí být stále znovu řečeno: Nyní se jedná o vyvolání a přípravu Církve-Nevěsty. I kdybychom samotně všechna tajemství věděli, a přesto neměli pravou lásku ke Slovu, ke každému slovu, potom nemůžeme být vůbec připraveni, natož že bychom mohli milovat Jeho zjevení. To je ten rozdíl mezi moudrými a bláhovými pannami. My se skutečně nalézáme na konci konečného času; na čem nyní záleží, je plné navrácení podle Slova, které se musí naplnit před návratem našeho milovaného Pána a Ženicha. Ti vyvolení se až do konce pevně drží Slova a nemohou být svedeni skrz výklady. Oni věří, že pravá zvěst, založená jedině na Slovu Svatém, předejde druhému Kristovu příchodu, a ještě ve věčnosti budou za prorockou službu bratra Branhama a za zařazení všech událostí ve spásných dějinách Pánu děkovat. Na ně se vztahuje blahoslavení: „Ale oči vaše blahoslavené jsou, že vidí, i uši vaše, že slyší.“ (Mat.11:16).