V našem posledním Oběžném dopise duben/květen 2009 jsme psali o vyvolání a přípravě těch, kteří patří k Církvi-Nevěstě. Ten ohlas byl přemáhající. Pochopili jsme, o co se nyní jedná, totiž o poslušnost víry, o Boží život Ženicha v Nevěstě. Tak jsme zdůraznili, jak to bratr Branham v tomto smyslu řekl: „Ve Starém Zákoně bylo zabito nespočetné množství beránků, jejichž krev byla vylita na usmíření, ale život obětovaných zvířat nemohl přijít na ty, kteří tu oběť přinesli. Ale skrze oběť Syna Božího, Jehož krev byla na usmíření obětována na Golgatském kříži, se stal div nad všechny divy. Týž Boží, věčný život, který byl ve Spasiteli, je skrze znovuzrození ve všech spasených. Všichni synové a dcery Boží mají ten stejný život, který byl v Synu Božím, se všemi ctnostmi, ano, s povahou Ježíše Krista.“

Jednou provždy je pravda: „Nebo i ten, který posvěcuje, i ti, kteří posvěceni bývají, z jednoho Otce jsou všichni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími, řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě; …A proto ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.“ (Žid.2:11-12+17).

Ten krví vykoupený zástup je provždy ospravedlněn a posvěcen v Něm, „kterýž vydán je na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.“ (Řím.4:25).

Oni jsou blahoslavení již v tomto světě: „Blahoslavení, jimž odpuštěny jsou nepravosti a jejichž přikryti jsou hříchy. Blahoslavený muž, kterému Pán nepočítá hříchu.“ (Řím.4:7-8).

Skrze Ducha Svatého jsou všichni uvedeni do veškeré Pravdy Slova a v ní posvěceni: „Posvěť jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ (Jan.17:17).

K tomu náleží zjevení jména Ježíš, ve kterém nám Bůh jako Otec v Synu všechno daroval: „Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvoji byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali“ (Jan.17:6).

Dříve než Pán řekl v Novém Zákoně: „Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jako já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého“ (Jan.13:34), řekl On v tom Starém, že uzavře Novou Smlouvu a Svému lidu dá nové srdce, nového ducha, ano, nový život (Jer.31:31-34; Ez.18:31-32 aj.).

Spasení je tak dokonalé, jak jen může být: úplné ospravedlnění, obnovení a znovuzrození mocí vzkříšení Ježíše z mrtvých až po naplnění, zapečetění a vedení Duchem Svatým.

V našem posledním Oběžném dopise duben/květen 2009 jsme psali o vyvolání a přípravě těch, kteří patří k Církvi-Nevěstě. Ten ohlas byl přemáhající. Pochopili jsme, o co se nyní jedná, totiž o poslušnost víry, o Boží život Ženicha v Nevěstě. Tak jsme zdůraznili, jak to bratr Branham v tomto smyslu řekl: „Ve Starém Zákoně bylo zabito nespočetné množství beránků, jejichž krev byla vylita na usmíření, ale život obětovaných zvířat nemohl přijít na ty, kteří tu oběť přinesli. Ale skrze oběť Syna Božího, Jehož krev byla na usmíření obětována na Golgatském kříži, se stal div nad všechny divy. Týž Boží, věčný život, který byl ve Spasiteli, je skrze znovuzrození ve všech spasených. Všichni synové a dcery Boží mají ten stejný život, který byl v Synu Božím, se všemi ctnostmi, ano, s povahou Ježíše Krista.“

Jednou provždy je pravda: „Nebo i ten, který posvěcuje, i ti, kteří posvěceni bývají, z jednoho Otce jsou všichni. Pro kteroužto příčinu nestydí se jich nazývati bratřími, řka: Zvěstovati budu jméno tvé bratřím svým, uprostřed shromáždění prozpěvovati budu tobě; …A proto ve všem připodobněn býti měl bratřím, aby milosrdný byl a věrný nejvyšší kněz v tom, což se u Boha k očištění hříchů lidu díti mělo.“ (Žid.2:11-12+17).

Ten krví vykoupený zástup je provždy ospravedlněn a posvěcen v Něm, „kterýž vydán je na smrt pro hříchy naše a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.“ (Řím.4:25).

Oni jsou blahoslavení již v tomto světě: „Blahoslavení, jimž odpuštěny jsou nepravosti a jejichž přikryti jsou hříchy. Blahoslavený muž, kterému Pán nepočítá hříchu.“ (Řím.4:7-8).

Skrze Ducha Svatého jsou všichni uvedeni do veškeré Pravdy Slova a v ní posvěceni: „Posvěť jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.“ (Jan.17:17).

K tomu náleží zjevení jména Ježíš, ve kterém nám Bůh jako Otec v Synu všechno daroval: „Oznámil jsem jméno tvé lidem, kteréž jsi mi dal z světa. Tvoji byli, a mně jsi je dal, a řeč tvou zachovali“ (Jan.17:6).

Dříve než Pán řekl v Novém Zákoně: „Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jako já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého“ (Jan.13:34), řekl On v tom Starém, že uzavře Novou Smlouvu a Svému lidu dá nové srdce, nového ducha, ano, nový život (Jer.31:31-34; Ez.18:31-32 aj.).

Spasení je tak dokonalé, jak jen může být: úplné ospravedlnění, obnovení a znovuzrození mocí vzkříšení Ježíše z mrtvých až po naplnění, zapečetění a vedení Duchem Svatým.