Všechno, co náleží k radě Boží, se stane. To nejlepší ještě přijde: Bůh Své dílo spasení bude majestátně korunovat, jako korunoval také Své stvořitelské dílo. Všichni proroci měli svůj čas a své místo, také Jan Křtitel, jehož služba byla přechodem ze Starého do Nového Zákona (Luk.16:16). Ale zaslíbené spasení vykonal sám Pán.

Také v průběhu novozákonního času měl Pán Své nástroje, především sedm andělů sedmi církví. Obzvláště od reformace On nově působil a na závěr skrze tu velikou službu v našem čase. Co říká Písmo o tom, co se ještě musí stát? Kdo to učiní?

Pro poslední čas je z jedné strany předpověděno: „Zlí pak lidé a svůdcové půjdou v horší, i ti, kteří jiné v blud uvodí, i ti, kteří jsou bludem pojati“ (2.Tim.3:13).

Bůh ale také zaslíbil: „A vykonám soud podle pravidla, a spravedlnost podle závaží, i zamete to omylné útočiště krupobití, a skrýši povodeň zatopí“ (Iz.28:17).

Právě tak se při pravých služebnících Slova naplnilo: „Ale ty jsi došel mého učení, způsobu života mého, úmyslu, víry, snášelivosti, lásky, trpělivosti“ (2.Tim.3:10).

Nakonec se ale Svého díla ujme Pán sám: „Nebo jako na hoře Perazim povstane Pán, jako v údolí Gabaon hněvat se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj“ (Iz.28:21).

„… Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi (ne prorok), a to jisté“ (Řím.9:28).

Jsme napomínáni: „A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Pána. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť“ (Jak.5:7).

„Žádejte od Pána deště v čas příhodný, i způsobí Pán pršku, a dá vám déšť hojný, a každému bylinu na poli“ (Zach.10:1).

18. května 1962 mluvil bratr Branham o spojení malé skupiny, a mínil tehdy, „v jednom měsíci nebo tak“ by byla vzata pryč. Nikdo přesně neví, jak dlouho nadpřirozené působení Boží v Církvi – Nevěstě bude trvat. Ale všichni, kteří budou mít účast při vytržení, to prožijí. A nebude to jen malá skupina v USA, nýbrž údy Nevěsty ze všech států Země. Žádný prorok by nemohl být všude. Jenom Bůh sám může být všudypřítomný, jak jsme četli, a Své dílo nádherně dokoná. „Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Pán zástupů“ (Zach.4:6b aj.).

Je to duch lži a podvodu, který se snaží všechny bludy a výklady učinit hodnověrnými. Lidé jsou obelháváni a utěšováni, že ten prorok bude mít závěrečnou službu ve stanu. Mluví se o tom, co se v minulosti stalo a o tom, co se má stát v budoucnosti a pomíjejí kolem toho, co Bůh koná v přítomnosti.

Což nemělo být tou zaslíbenou službou všechno napraveno a uvedeno do původního stavu (Mat.17:11; Mar.9:12)? Také Kristus musí zůstat v nebi až do napravení všeho, co Bůh skrze proroky předpověděl (Sk.3:17-23). Jen v pravé Církvi – Nevěstě se toto nyní stane a také poslední Boží působení se uskuteční jen mezi těmi vyvolanými, kteří ze všeho zmatku – také z toho posledního – vyšli ven.

Církev – Nevěsta je čistým semenem Slova, to ostatní je rozmanitost plevele. Já vím, o čem mluvím a píši. Činím to v pověření Božím jako svědek, který viděl a slyšel to, co Bůh v našem čase učinil a ještě činí. Všichni ti bratři, kteří nyní vystupují, ale neprožili tu mimořádnou službu v padesátých a šedesátých letech osobně, kteří ještě ani nebyli na světě, ani znovuzrozeni, kteří nebyli očitými svědky, nemohou být vůbec žádnými svědky. O čem chtějí svědčit? Jan píše: „… co jsme našima očima viděli a svýma rukama se toho dotýkali …“ Vy, duše Nevěsty, si buďte jisty tím, že žádná lež nemá původ v pravdě. Nebuďte naivní, bádejte denně v Písmu, jestli tomu tak je (Sk.17:11). Berte vážně napomínání Páně: „Hleďte, aby vás někdo nesvedl!“

„Učiň vás Pán způsobné ve všelikém skutku dobrém, k činění vůle své, působě v vás to, což jest libé před obličejem jeho, skrze Jezukrista, jemuž sláva na věky věků. Amen.“ (Žid.13:21).

Všechno, co náleží k radě Boží, se stane. To nejlepší ještě přijde: Bůh Své dílo spasení bude majestátně korunovat, jako korunoval také Své stvořitelské dílo. Všichni proroci měli svůj čas a své místo, také Jan Křtitel, jehož služba byla přechodem ze Starého do Nového Zákona (Luk.16:16). Ale zaslíbené spasení vykonal sám Pán.

Také v průběhu novozákonního času měl Pán Své nástroje, především sedm andělů sedmi církví. Obzvláště od reformace On nově působil a na závěr skrze tu velikou službu v našem čase. Co říká Písmo o tom, co se ještě musí stát? Kdo to učiní?

Pro poslední čas je z jedné strany předpověděno: „Zlí pak lidé a svůdcové půjdou v horší, i ti, kteří jiné v blud uvodí, i ti, kteří jsou bludem pojati“ (2.Tim.3:13).

Bůh ale také zaslíbil: „A vykonám soud podle pravidla, a spravedlnost podle závaží, i zamete to omylné útočiště krupobití, a skrýši povodeň zatopí“ (Iz.28:17).

Právě tak se při pravých služebnících Slova naplnilo: „Ale ty jsi došel mého učení, způsobu života mého, úmyslu, víry, snášelivosti, lásky, trpělivosti“ (2.Tim.3:10).

Nakonec se ale Svého díla ujme Pán sám: „Nebo jako na hoře Perazim povstane Pán, jako v údolí Gabaon hněvat se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj“ (Iz.28:21).

„… Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi (ne prorok), a to jisté“ (Řím.9:28).

Jsme napomínáni: „A protož trpěliví buďte, bratří, až do příchodu Pána. Aj, oráč očekává drahého užitku zemského, trpělivě naň očekávaje, až by přijal podzimní i jarní déšť“ (Jak.5:7).

„Žádejte od Pána deště v čas příhodný, i způsobí Pán pršku, a dá vám déšť hojný, a každému bylinu na poli“ (Zach.10:1).

1. května 1962 mluvil bratr Branham o spojení malé skupiny, a mínil tehdy, „v jednom měsíci nebo tak“ by byla vzata pryč. Nikdo přesně neví, jak dlouho nadpřirozené působení Boží v Církvi – Nevěstě bude trvat. Ale všichni, kteří budou mít účast při vytržení, to prožijí. A nebude to jen malá skupina v USA, nýbrž údy Nevěsty ze všech států Země. Žádný prorok by nemohl být všude. Jenom Bůh sám může být všudypřítomný, jak jsme četli, a Své dílo nádherně dokoná. „Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Pán zástupů“ (Zach.4:6b aj.).

Je to duch lži a podvodu, který se snaží všechny bludy a výklady učinit hodnověrnými. Lidé jsou obelháváni a utěšováni, že ten prorok bude mít závěrečnou službu ve stanu. Mluví se o tom, co se v minulosti stalo a o tom, co se má stát v budoucnosti a pomíjejí kolem toho, co Bůh koná v přítomnosti.

Což nemělo být tou zaslíbenou službou všechno napraveno a uvedeno do původního stavu (Mat.17:11; Mar.9:12)? Také Kristus musí zůstat v nebi až do napravení všeho, co Bůh skrze proroky předpověděl (Sk.3:17-23). Jen v pravé Církvi – Nevěstě se toto nyní stane a také poslední Boží působení se uskuteční jen mezi těmi vyvolanými, kteří ze všeho zmatku – také z toho posledního – vyšli ven.

Církev – Nevěsta je čistým semenem Slova, to ostatní je rozmanitost plevele. Já vím, o čem mluvím a píši. Činím to v pověření Božím jako svědek, který viděl a slyšel to, co Bůh v našem čase učinil a ještě činí. Všichni ti bratři, kteří nyní vystupují, ale neprožili tu mimořádnou službu v padesátých a šedesátých letech osobně, kteří ještě ani nebyli na světě, ani znovuzrozeni, kteří nebyli očitými svědky, nemohou být vůbec žádnými svědky. O čem chtějí svědčit? Jan píše: „… co jsme našima očima viděli a svýma rukama se toho dotýkali …“ Vy, duše Nevěsty, si buďte jisty tím, že žádná lež nemá původ v pravdě. Nebuďte naivní, bádejte denně v Písmu, jestli tomu tak je (Sk.17:11). Berte vážně napomínání Páně: „Hleďte, aby vás někdo nesvedl!“

„Učiň vás Pán způsobné ve všelikém skutku dobrém, k činění vůle své, působě v vás to, což jest libé před obličejem jeho, skrze Jezukrista, jemuž sláva na věky věků. Amen.“ (Žid.13:21).