Odpověď: V jednom z posledních kázání, 15. srpna 1965, bratr Branham řekl: „Počkejte, až se dostaneme k tomu, že tyto rány, pečetě a sedm hromů budou otevřeny.“ O sedmi hromech mluvil obzvláště ve spojení s přemáhající událostí z 28. února 1963, když zaznělo sedm mohutných hromových ran a zjevil se nadpřirozený mrak. Dr. James McDonald z Tucsonské university mnohé fotografie posuzoval, a jeho články o tom uveřejnily časopisy „Science“ a „Life“. V souvislosti s tímto prožitím mluví bratr Branham také o víře k vytržení, o novém jménu, které bude zjeveno, a ostatních důležitých událostech.

Sedm hromů ve Zj. 10 musí být ponecháno tam, kam je Bůh zařadil. Zazní teprve až sestoupí Anděl Smlouvy pro Izrael. (Uvedení do Sedmi pečetí). Učení, že hromy jsou „sedm ctností“ nebo „sedm zvláštních mužů“, musí být odmítnuto, protože se, jako při všech dalších „hromových viděních“, jedná o svévolné výklady a představy, které odporují každému biblickému základu.

Potom co bratr Branham kázal o sedmi pečetích, mu bylo řečeno, aby se vrátil do kaple a měl něco dodat, mimo jiné: „Neboť tak, jak je napsáno, že nikdo nezná hodinu Jeho příchodu, tak také nikdo nebude znát tajemství sedmi hromů.“ (Sedm pečetí).

Kazatelé, zapomeňte na toto téma a přenechejte tuto záležitost Bohu! Janovi nebylo dovoleno napsat, co sedm hromů mluvilo; tedy se nestaly částí psaného Božího Slova a proto se také nebudou kázat. To je TAK PRAVÍ PÁN v Jeho Slově! Nám bylo přikázáno zachovávat jen ty věci, které jsou také napsány. (Zj 1:1-3). Právě tak je zakázáno přidávat k proroctvím této Knihy i jen to nejmenší (Zj 22:16-21). Není toto varování dost jasné?

Odpověď: V jednom z posledních kázání, 15. srpna 1965, bratr Branham řekl: „Počkejte, až se dostaneme k tomu, že tyto rány, pečetě a sedm hromů budou otevřeny.“ O sedmi hromech mluvil obzvláště ve spojení s přemáhající událostí z 28. února 1963, když zaznělo sedm mohutných hromových ran a zjevil se nadpřirozený mrak. Dr. James McDonald z Tucsonské university mnohé fotografie posuzoval, a jeho články o tom uveřejnily časopisy „Science“ a „Life“. V souvislosti s tímto prožitím mluví bratr Branham také o víře k vytržení, o novém jménu, které bude zjeveno, a ostatních důležitých událostech.

Sedm hromů ve Zj. 10 musí být ponecháno tam, kam je Bůh zařadil. Zazní teprve až sestoupí Anděl Smlouvy pro Izrael. (Uvedení do Sedmi pečetí). Učení, že hromy jsou „sedm ctností“ nebo „sedm zvláštních mužů“, musí být odmítnuto, protože se, jako při všech dalších „hromových viděních“, jedná o svévolné výklady a představy, které odporují každému biblickému základu.

Potom co bratr Branham kázal o sedmi pečetích, mu bylo řečeno, aby se vrátil do kaple a měl něco dodat, mimo jiné: „Neboť tak, jak je napsáno, že nikdo nezná hodinu Jeho příchodu, tak také nikdo nebude znát tajemství sedmi hromů.“ (Sedm pečetí).

Kazatelé, zapomeňte na toto téma a přenechejte tuto záležitost Bohu! Janovi nebylo dovoleno napsat, co sedm hromů mluvilo; tedy se nestaly částí psaného Božího Slova a proto se také nebudou kázat. To je TAK PRAVÍ PÁN v Jeho Slově! Nám bylo přikázáno zachovávat jen ty věci, které jsou také napsány. (Zj 1:1-3). Právě tak je zakázáno přidávat k proroctvím této Knihy i jen to nejmenší (Zj 22:16-21). Není toto varování dost jasné?