Odpověď: Co je to za otázku v civilizovaném světě! Ne, ovšemže ne. Někteří bratři v afrických zemích, kde se polygamie ještě praktikuje, zdůrazňují výroky proroka, které se k tomu vztahují a přizpůsobují si je podle vlastních žádostí. Zmiňují Abrahama, Jákoba, Elkánu, Gedeona, Davida, Šalomouna aj., a zdůrazňují, že David zcizoložil jen jednou, když si vzal ženu Uriáše. Toto téma je tak choulostivé jako žádné jiné a lehce špatně chápáno. Bratr Branham k tomu řekl: „Ale nyní, když jsou pečetě otevřené, vede nás Duch pravdy ke Slovu. To je vysvětlení pro všechny bludy během časových období: protože pečetě nebyly otevřené. Ještě to nebylo zjeveno. To souhlasí.“ (Manželství a rozvod).

Bratr Branham pojem „polygamie“ sice několikrát vyslovil, obzvláště v kázání „Manželství a rozvod“ z 21. února 1965, a přitom se odvolával na Starý Zákon. Jistě neměl v úmyslu pro ty bratry zřizovat nějaký harém. Ve vydání Zákona řekl Bůh bez udání důvodů: „Jestliže si vezme ještě jednu…“ – ne mnohé (2M 21:10). V tom případě musel muž převzít plnou odpovědnost za obě. Bůh ten Pán k tomu stanovil dokonce právo prvorozenství (5M 21:15-17).

Apoštol Pavel jasně píše, ať každý muž má svoji ženu a každá žena svého muže (1Kor 7). Bratr Branham vlastně chtěl jen zdůraznit, že žena je stvořena pro muže a ne muž pro ženu (1Kor 11:9). To je důvod, proč je muži po rozvodu dovolen nový sňatek, aniž by se provinil vůči své exmanželce. Když se ale ona znovu provdá, žije v cizoložství, protože Božím zákonem je svým slibem vázána, dokud manžel žije (Řm 7:2; 1Kor 7:39). Tak to bylo bratru Branhamovi zjeveno ze stejného nadpřirozeného oblaku jako při otevření pečetí. Toto jsou slova z jeho úst: „Zde není nic řečeno proti tomu, že se on znovu ožení, nýbrž ona!… Zde je psáno, že on se může oženit jen s pannou. Může se znovu oženit, jestliže ona je panna; ale nemůže si vzít ženu jiného. Ne, opravdu ne. A jestliže se ožení s rozvedenou ženou, žije v cizoložství… Nyní dejte pozor: on se může znovu oženit, ale ona ne. Jako David, jako Šalomoun, jak to bylo v průběhu celé Bible…“ Rozdíl vychází najevo: „Ona musí zůstat neprovdaná nebo se smířit se svým mužem (1Kor 7). Ona se nemůže znovu vdát, musí zůstat sama. Ale pozor, to on neřekl o muži. Vidíte, nemůžete Slovo učinit lží.“ (Manželství a rozvod).

Všichni by tomu měli podle vysvětlení, které dal bratr Branham, rozumět, neboť k problému manželství a rozvodu dostal přímou odpověď od Boha. Toto zjevení podle Písma je opakem k zděděnému tradičnímu myšlení a k tomu, co učí denominace. Kdo si nárokuje, že o tomto tématu již všecko věděl, musí si nechat říci, že k takovému člověku Bůh vůbec nemůže mluvit. V každém případě tato záležitost byla pro Boha tak důležitá, že se osobně zjevil v nadpřirozeném oblaku a Svému služebníkovi a prorokovi daroval definitivní zjevení. Všichni, kteří si oprávněně dělají nárok, že zvěsti této hodiny věří, to budou respektovat.

Odpověď: Co je to za otázku v civilizovaném světě! Ne, ovšemže ne. Někteří bratři v afrických zemích, kde se polygamie ještě praktikuje, zdůrazňují výroky proroka, které se k tomu vztahují a přizpůsobují si je podle vlastních žádostí. Zmiňují Abrahama, Jákoba, Elkánu, Gedeona, Davida, Šalomouna aj., a zdůrazňují, že David zcizoložil jen jednou, když si vzal ženu Uriáše. Toto téma je tak choulostivé jako žádné jiné a lehce špatně chápáno. Bratr Branham k tomu řekl: „Ale nyní, když jsou pečetě otevřené, vede nás Duch pravdy ke Slovu. To je vysvětlení pro všechny bludy během časových období: protože pečetě nebyly otevřené. Ještě to nebylo zjeveno. To souhlasí.“ (Manželství a rozvod).

Bratr Branham pojem „polygamie“ sice několikrát vyslovil, obzvláště v kázání „Manželství a rozvod“ z 21. února 1965, a přitom se odvolával na Starý Zákon. Jistě neměl v úmyslu pro ty bratry zřizovat nějaký harém. Ve vydání Zákona řekl Bůh bez udání důvodů: „Jestliže si vezme ještě jednu…“ – ne mnohé (2M 21:10). V tom případě musel muž převzít plnou odpovědnost za obě. Bůh ten Pán k tomu stanovil dokonce právo prvorozenství (5M 21:15-17).

Apoštol Pavel jasně píše, ať každý muž má svoji ženu a každá žena svého muže (1Kor 7). Bratr Branham vlastně chtěl jen zdůraznit, že žena je stvořena pro muže a ne muž pro ženu (1Kor 11:9). To je důvod, proč je muži po rozvodu dovolen nový sňatek, aniž by se provinil vůči své exmanželce. Když se ale ona znovu provdá, žije v cizoložství, protože Božím zákonem je svým slibem vázána, dokud manžel žije (Řm 7:2; 1Kor 7:39). Tak to bylo bratru Branhamovi zjeveno ze stejného nadpřirozeného oblaku jako při otevření pečetí. Toto jsou slova z jeho úst: „Zde není nic řečeno proti tomu, že se on znovu ožení, nýbrž ona!… Zde je psáno, že on se může oženit jen s pannou. Může se znovu oženit, jestliže ona je panna; ale nemůže si vzít ženu jiného. Ne, opravdu ne. A jestliže se ožení s rozvedenou ženou, žije v cizoložství… Nyní dejte pozor: on se může znovu oženit, ale ona ne. Jako David, jako Šalomoun, jak to bylo v průběhu celé Bible…“ Rozdíl vychází najevo: „Ona musí zůstat neprovdaná nebo se smířit se svým mužem (1Kor 7). Ona se nemůže znovu vdát, musí zůstat sama. Ale pozor, to on neřekl o muži. Vidíte, nemůžete Slovo učinit lží.“ (Manželství a rozvod).

Všichni by tomu měli podle vysvětlení, které dal bratr Branham, rozumět, neboť k problému manželství a rozvodu dostal přímou odpověď od Boha. Toto zjevení podle Písma je opakem k zděděnému tradičnímu myšlení a k tomu, co učí denominace. Kdo si nárokuje, že o tomto tématu již všecko věděl, musí si nechat říci, že k takovému člověku Bůh vůbec nemůže mluvit. V každém případě tato záležitost byla pro Boha tak důležitá, že se osobně zjevil v nadpřirozeném oblaku a Svému služebníkovi a prorokovi daroval definitivní zjevení. Všichni, kteří si oprávněně dělají nárok, že zvěsti této hodiny věří, to budou respektovat.